středa 27. února 2013

Historické nálety sarančat na území českých zemí

4 Historické nálety sarančat na území českých zemí

Data pro tuto kapitolu byla čerpána z historicko-klimatické databáze Geografické databáze a
zpracována v aplikaci MS Office Excel a přiložena jako příloha na CD. Data před rokem 1582 byla
uváděna v Juliánském kalendáři a byl tedy nutný převod do kalendáře Gregoriánského přičtením 10
dnů. V některých případech nebyl převod možný a to tehdy, když byl uveden pouze měsíc, ne však
datum. Pro roky (1542, 1544, 1546, 1693, 1712, 1748, 1749) byly vytvořeny mapy výskytů sarančat.
Místa výskytů na mapách znázorňujících roky 1693, 1712 a 1748 jsou označeny čísly z důvodu jejich
velké hustoty.



Rok 1475

V srpnu napadla sarančata okolí Lipníku nad Bečvou. Sarančata pocházela z Maďarska a přes Moravu a
Slezsko se dostala do Polska, kde působila značné škody (Baďura, J. 1919). Polské zprávy potvrzují
přítomnost sarančat z Maďarska v Mazowsku. Sarančata přiletěla v srpnu v době, když již bylo po
sklizni obilí (Walawender, A. 1932).


Rok 1542

Dne 26. srpna přiletěla sarančata do Žatce a Loun. Sarančata byla původem z Litvy a k nám doletěla
přes Polsko. V popsaných městech jsou zaznamenány škody na úrodě a vegetaci všeobecně (Rezek, A.
1879; Kovář, 1900). V Praze, Místku a Moravské Třebové byly sarančata v srpnu, neznáme však přesné
datum náletu (Anonym, 1859; Hikl, R. 1948; Kolár J. 1987). Během léta se sarančata objevila
v severočeském Frýdlantu (Ressel, A. 1900) a také východočeském Broumově (Cechner, A. 1930).

Dne 8. září se sarančata vyskytla v okolí Opavy (Kreuzinger, E. 1862) a dne 11. září se objevila v
Polici nad Metují, chybí však zprávy o škodách na úrodě (Tomek, V. V. 1881). V září zničila
sarančata úrodu i v okolí města Varnsdorf, přesné datum události však není známo (Palme, A. 1913).
V tomto roce jsou známy ještě dva případy náletu sarančat, a to v Olomouci a Jihlavě. U žádného z
nich ale není uveden ani měsíc události či nějaké zprávy o škodách (Fischer, J. W. 1808; Mayer, A.
1938). Rok 1542 je udáván jako chladný s déletrvající zimou a opožděnou sklizní sena (Brázdil, R.
Kotyza, O. 2000).

Nálety jsou v tomto roce popsány i v Německu a Polsku. Německé zprávy popisují škody na úrodě
zejména v Braniborsku a uvádí původ sarančat z Litvy (Spangenberg, C. 1572; Riedel, A. F. 1862).
Zprávy pocházejí také z Polska, kde sarančata napadla Wrocław a Świdnici. Nálety však byly také
v Litvě, Bělorusku i českém Mělníku. Původ sarančat se odhadoval na Rusko (Walawender, A. 1932).
Situaci v roce 1542 popisuje mapka na obr. 5.

Obr. 5 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1542 v Českých zemích.


Rok 1543

Hejno sarančat přilétalo po dobu tří hodin k Olomouci a při přistání na zem se z nich utvořila
jednu píď (cca 20 cm) silná vrstva. Datum události není známo (Dudík, B. 1858). Nelze vyloučit, že
se nálet sarančat v Olomouci nestal v předchozím roce a byl špatně zaznamenán. Je však uveden zde
díky možné spojitosti s dalšími nálety sarančat v roce 1543 v Německu. V Německých zemích byly tedy
v tomto roce nálety na Lipsko, Míšeň a Eilenburg. Sarančata se na německé území dostala z Polska
(Rudolph, 1586; Dreyhaupt, J. C. 1749).


Rok 1544

Dne 19. srpna přeletěla sarančata nad Českými Budějovicemi. Není znám původ sarančat. Nejsou ani
žádné informace o případných škodách (Pletzer, 1964). Pravděpodobně okolo 18. srpna přistálo na
louku u Strážnice hejno sarančat, které pozřelo veškerou trávu. Hejno se pak dále rozdělilo do tří
menších skupin a letělo různými směry a to na Slezsko, Rakousko a dále na Moravu pokračujíce
západním směrem do Čech. Při postupu sarančat skrz Moravu se hejno zdrželo v Ivančicích a dalšího
dne (asi 19. srpna) pak v Třebíči, kde sarančata sežrala trávu. Místní obyvatelé je se pokoušeli
sarančata zahnat zvoněním (D'Elvert, C. 1861).

Další informace vypovídají o náletech na vesnice Stonařov a Dlouhou Brtnici (Kronika města Jihlavy
1500-1577, fol. 39v), jež jsou vzdáleny asi 20 kilometrů západně od Třebíče, kde se objevila zřejmě
následující den tedy 20. srpna (D'Elvert, C. 1861). Dne 25. srpna se sarančata vyskytla opět ve
Strážnici a následujícího dne sarančata ničila vegetaci ve vesnici Rohatec. I v samotné však
Strážnici stále zůstávalo množství sarančat zejména na vinicích, ty však zůstaly nepoškozeny
(Anonym, 1856). Dne 3. září byla sarančaty také v Plzni, v jejímž okolí byla zničena úroda chmelu,
obilí a dokonce byla sežrána i tráva (Strnad, J. 1883).

Bez konkrétního data jsou v tomto roce ještě zmiňovány nálety Plané, kde jsou jen informace o
škodách na úrodě (Senft, E. 1932). Situaci z roku 1544 zobrazuje mapka na Obr. 6.


Obr. 6 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1544 v Českých zemích.


Rok 1545

V tomto roce byla sarančata zaznamenána v Opavě. Přestože nálety sarančat způsobily značné škody na
obilí, tak dalšího roku nebyly zvýšeny ceny obilí (Kreuzinger, E. 1862). Další zmínka o sarančatech
je z Olomouce, kde ale bylo hejno pouze spatřeno (Fischer, J. W.1808). U obou případů chybí bližší
datace události. Sarančata také přiletěla z českých zemí podél Labe do Německa a působila zde škody
(KOCH, H. c1998).


Rok 1546

Do Prostějova dne 4. srpna přiletěla sarančata, přistála zde však sotva na hodinu (Kühndel, J.
1926). Dne 9. srpna přiletělo hejno sarančat do Uherského Hradiště, kde zůstalo do druhého dne a
působilo škody na úrodě (Fišer, B. 1920). Další zmínka o náletu sarančat pochází opět z Prostějova.
Toto město bylo v roce 1546 napadeno ještě dvakrát a to 11. a 20. srpna. V těchto případech ale po
sobě sarančata zanechala škody. Dne 11. srpna lidé sarančata ještě neodháněli, 20. však již
odehnali sarančata zvoněním (D'Elvert, C. 1861). Dne 11. srpna sarančata byla zaznamenána také v
Plumlově a Drozdovicích, které dnes tvoří část Prostějova (Bělkovský, fol. 22/b). Dne 16. srpna
sarančata působila škody v Jihlavě (Kronika města Jihlavy 1500-1577, fol. 39v-40).

Dne prvního září napadla sarančata také Prahu a okolí (Rezek, A. 1879). Sarančata napadla třetího
září ještě Tachov, kde také působila škody (Rezek, A. 1879). Ve dnech 12. a 13. září přiletěla
Sarančata nad Prahu, kde kroužila 4 hodiny a mimo Prahu se vyskytla také v Hradci Králové, Kadaňi,
Táboře, Chomutové, Bystrém u Poličky a na dalších místech v Čechách. Poté sarančata odletěla do
Saska (Bobek, J. 1989). Zmínky o sarančatech v Praze jsou dokonce i z 16. září a pravděpodobně i z
10. října (Lupáč; Paprocký, B. 1602). V září byla sarančata popsána i v Litoměřicích (Pamětní kniha
Litoměřic k r. 1588).

Sarančata v tomto roce napadla ještě Olomouc a České Budějovice (Šimák, 1913; Kronika J. Hasse).
Přesné datum náletů však není známo. Z obr. 7 je vidět opět značný rozptyl míst napadených
sarančaty. V časovém sledu se sarančaty vyskytovala na různých místech. Je pravděpodobné, že je to
způsobeno chybnou a nepřesnou datací.

Obr. 7 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1546 v Českých zemích.


Rok 1549

V tomto roce existuje pouze jediná zmínka o náletu sarančat a to z Klatov. Sarančata působila škody
v městě i jeho okolí. Není však známo bližší datum události (Hostaš, K. 1924). S ohledem na
izolovaný výskyt zprávy však není jisté, zda jde o věrohodnou informaci.

Rok 1569

Dne prvního listopadu sarančata padala spolu s kroupami v Litoměřicích a Velkých Žernosecích
(Smetana). První polovina léta byla chladná s dešti. 29. června byla povodeň na Vltavě, tak jako
v celých Čechách. Ovoce v těchto časech pomalu zrálo (Brázdil, R. Kotyza, O. 2000).


Rok 1578

Sarančata letěla přes město Ústní nad Labem ve dnech 29. a 30 května. Sarančata před tím zřejmě
napadla také Prahu a po přeletu nad Ústí nad Labem pokračovala severozápadním směrem na Pirnu a
Drážďany (Kniha pamětní k r. 1578). Dne 15. srpna se sarančata objevila v Chebu (Gradl, H. 1884).


Rok 1624

V září pustošila sarančata okolí Lipníku nad Bečvou (Baďura, J. 1919). Na jaře tohoto roku panovalo
velké sucho v okolí Třebíče a nepršelo mezi 23. dubnem a 17. červnem (Opisy korespondence Tomáše
Pešiny z Čechorodu 1667–1680).


Rok 1661

Dne 6. května páchala sarančata značné škody v severočeském Varnsdorfu (Palme, A. 1913).


Rok 1674

V tomto roce přiletěla sarančata z Maďarska přes Moravu do Čech (Robek, A. 1978). Tento rok byl
suchý, téměř bez deště (Hildebrand, B. 2001).


Rok 1675

V roce 1675 byla byla sarančata zaznamenána dne 8. října v Kutné Hoře a v Kolíně a odtud letěla
k Poděbradům, Nymburku, Mělníku (Robek, A. 1978). Léto bylo evidováno jako mokré se záplavami
v červnu a červenci (Rezek, A. 1880; Tille, J. 1905).


Rok 1690

Dne 15. srpna přiletěla sarančata do Vsetína a způsobila zde škody (Památky rozličné). Toho dne
v Litoměřicích padaly kroupy, které poškodily ovoce (Katzerowsky, W. 1887)

Rok 1692

Toho roku se sarančata objevila ve Vsetíně a Husinci, kde ničila úrodu a (Soukromá kronika
neznámého autora; Starý, V. 1986). Tento rok byl neobyčejně vlhký a mnohokrát nastaly bouřky
(Roubic, A. 1993).


Rok 1693

První hejno sarančat v roce 1693 bylo zaznamenáno dne 5. srpna poblíž Brtnice (Pátek, A. J. 1901).
Dalšího dne bylo zahlédnuto hejno sarančat takřka o 100 km severněji mezi Kostelcem nad Orlicí a
Častolovicemi (Bičík, Z. 1973). Dne 12. srpna přitáhla sarančata do okolí Jaroměřic nad Rokytnou,
zůstala zde tři dny a požírala veškerou vegetaci (Plichta, A. 1974).

Dne 15. srpna se sarančata zmiňovala na dvou místech, a to jednak v okolí Vsetína, jednak v okolí
Velkého Meziříčí a Velké Bíteše (Kyjovský, D. G. 1684; Böhm, A. 1823; Tiray, J. 1888; Svoboda, J.
F. 1916; Kotík, J. 1994).

Následně se sarančata objevila dne 17. srpna v Telči, Bystřici nad Pernštejnem, Lezníku
a Praskolesích. V Praskolesích se zdržela do 19. srpna (Tiray, j. 1907; Tiray, j. 1913). Dne 18.
srpna se sarančata vyskytovala v Ostrovačicích poblíž Brna (Dudík, B. 1868), dále Sedlčanech a
Novém Knínu, tedy ve středních Čechách (Teplý, F.1931). Následujícího dne se objevilo hejno
sarančat v Mělčanech a Opočnu (Robek, A. 1978).

Další zmínky o sarančatech pocházejí z Plané u Tachova, a to ze 24. srpna. Byla zde zničena
veškerá úroda (Senft, E. 1932). V srpnu byla napadena ještě Náměšť nad Oslavou, naštěstí se však
podařilo zachránit úrodu před sežráním sarančaty (Dvorský, F. 1914). Dne 1. září se sarančata
objevila v Žatci, kde působila škody i 8.–9. září (Sudík, S. 1913–1914). V tomto měsíci byla
sarančata zaznamenána i na Moravě, a to v oblasti Fulneku (Kronika města Fulneku).

Výskyt sarančat roku 1693 byl ještě zmíněn pro Ostrov nad Ohří (Bombera, J. 1992), Brložec (poblíž
Děčína), Dolní Lažany (poblíž Třebíče) (Urban, M. 1901), Stařeč (poblíž Třebíče) (Dvorský, F.
1906), Tábor (Katzerowsky, W. 1887), Čechtice (okr. Benešov) (Pánek, J. 1976), Litomyšl a Vysoké
Mýto (Sedláček, A. 1909). Chybí však bližší údaje, kdy se sarančata na uvedených místech vyskytla.

Obr. 12 znázorňuje pravděpodobně nejmasivnější vlnu sarančat během zkoumaného období. Je
pravděpodobné, že sarančata ve vlnách postupovala opakovaně z oblasti kolem Velkého Meziříčí a
odtud se šířila na sever i severozápad.

Roku 1693 panovala v Českých zemích velká sucha (Noháč, J. 1911). Existují však i zmínky z Moravy
ze dne 4. července a ze severních Čech z 11. července o povodních (Tille, J. 1905; Pinkava, J.
1973), stejně jako zprávy o velkých větrech v létě (Renner, J. 1934). Velká část našeho území byla
napadena sarančaty táhnoucími z území dnešního Maďarska (Namaczyńska, S. 1937).

Německé zprávy vypovídají o sarančatech v Durynsku, Sasku, Vogtlandu, Výmaru
a dalších německých městech. Sarančata tam byla pozorována v srpnu a září a pocházela z Maďarska
(Vogel, J. J. 1714; Dreyhaupt, J. C. 1749). Polské zprávy vypovídají o výskytu sarančat ve
Wroclawi, ale také v německých zemích, uvedených již výše. Uvádí se také, že sarančata napadla
Budapešť a že jejich původ byl dokonce až v Turecku (Namaczyńska, S. 1937).



Obr. 8 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1693 v Českých zemích. 1) Bednárec, 2) Brložec, 3)
Brtnice, 4) Bystřice nad Pernštejnem, 5) Častolovice, 6) Čechtice, 7) Dlouhá Brtnice, 8) Fulnek, 9)
Jaroměřice nad Rokytnou, 10) Kostelec nad Orlicí, 11) Lažany, 12) Lezník, 13) Litomyšl, 14)
Mělčany, 15) Mutyněves, 16) Náměšť nad Oslavou, 17) Nové Sady, 18) Nový Knín, 19) Opočno, 20)
Ostrov nad Ohří, 21) Ostrovačice, 22) Planá, 23) Praskolesy, 24) Sedlčany, 25) Stařeč, 26)
Stonařov, 27) Tábor, 28) Telč, 29) Velká Bíteš, 30) Velké Meziříčí, 31) Vsetín, 32)Vysoké Mýto, 33)
Žatec.


Rok 1694

V dubnu byla sarančata likvidována pálením v Písku. Nejspíš se však jednalo o potomky jedinců,
kteří přiletěli ve velké vlně v předchozím roce (Sedláček, A 1911). Další zmínka bez bližší datace
pochází z Ostrovačic, ve kterých sarančata opět ničila úrodu (Kratochvíl, A. 1904). Nelze však
vyloučit, že tato zpráva je chybně datována.V Německu se díky mrazivé zimě nevylíhla vajíčka
sarančat, která tuto zemi napadla v předchozím roce (Namaczyńska, S. 1937).


Rok 1696

Po dvou letech bez zpráv o sarančatech je zmínka o výskytu jejich hejn dne 30. května ve
Varnsdorfu, kde způsobily škody na vegetaci (Palme, A. 1913). Další zpráva o sarančatech na našem
území pochází ze dne 17. srpna z České Skalice, kde však sarančata pouze přeletěla a nezpůsobila
tedy žádné škody (Schreiber, V. 1909). Informace o sarančatech pochází také ze západočeského
Tachova, kde dne 24. srpna působila značné škody. Poté se hejno vydalo na západ a po třech mílích
letu došlo k úhynu sarančat. Údajně měla sarančata zemřít pro nedostatek potravy. Je však
pravděpodobné, že za jejich náhlou smrt mohlo spíše chladné počasí (Rezek A. 1879). To by bylo
v souladu se zprávou, že měsíc srpen byl ve znamení vytrvalých dešťů (Anonym, 1937), a tedy i
chladný.


Rok 1698

Sarančata přelétala nad Litomyšlí. Nejsou však zprávy ani o škodách, ani o tom, kdy přesně
k události došlo (Soukromá kron. neznámého autora).


Rok 1704

V létě tohoto roku byla sarančata pozorována v okolí Jaroměřic nad Rokytnou, kde tento rovnokřídlý
hmyz zničil úrodu na polích i na stromech (Plichta, A.1994).


Rok 1712

Rok 1712, který byl brán jako suchý a úrodný (Dostál, B. et al., 1968), byl stejně jako rok 1693
opět ve znamení četných náletů sarančat. Dne 31. srpna přišla jejich první vlna do Butovic (dnes
součást Studénky), nad kterými táhla po tři hodiny a působila škody na polích. Toto hejno přiletělo
ve směru z Polska (Hausotter, A. 1904).

V létě byl napaden Rýmařov, ve kterém byly zničeny zemědělské plodiny.O čtyři dny později, tj. dne
3. září, se sarančata objevila v Boskovicích, kde se je lidé snažili zvoněním zahnat a kde zůstala
do druhého dne (Kučerova kronika). Ve dnech 4.–6. září napadla sarančata Úsobrno. Létala zde po tři
dny a zničila obilí (Pinkava, J. 1973). Dne 4. září byla sarančata pozorována u Bačova poblíž
Letovic, do kterých druhého dne přiletěla také. Opět bylo proti hejnu zvoněno, i když není jasné,
zda bylo zvonění proti sarančatům účinné či nikoliv (Knies, J. 1904).

Dne 9. září přeletěla sarančata původem z Haliče přes Ostravu jako obrovský černý mrak v šířce dvou
mil v takové hustotě, že zastínily slunce. V Ostravě ale sarančata nepřistála a pokračovala
jihozápadním směrem přes Svinov směrem na Hranice na Moravě a Olomouc (Kudela, J. 1926). Výše
popsaný nálet zřejmě souvisí s událostmi mezi 10.–11. zářím v Litomyšli. Je totiž pravděpodobné, že
se díky navazující trajektorii pohybu sarančat jedná o stejné hejno, které přelétávalo nad Ostravou
a Hranicemi. I v Litomyšli se lidé snažili různým hlukem sarančata zahnat a v mnoha případech se to
podařilo (Soukromá kronika z Litomyšle KR 334). Další místa, která byla dotčená náletem z Ostravy
jsou pravděpodobně Lipník nad Bečvou (Baďura, J. 1919), Brušperk (Linhart, F. 1915), Moravská
Třebová (Spina, F. 1905), Rychnov nad Kněžnou (Bezděk, J. 1920), Vysoké Mýto (Sedláček, A. 1909),
Vojnice, Náklo a Loučany (Vrbka, J. 1941).

Rok 1712 patří mezi období s největším počtem zaznamenaných náletů na našem území. Na obr. 10 jsou
znázorněny výše popsané výskyty sarančat.

Obr. 9 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1712 v Českých zemích. 1) Boskovice, 2) Brušperk, 3)
Butovice, 4) Čebín, 5) Hranice na Moravě, 6) Kralice, 7) Letovice, 8) Lipník nad Bečvou, 9)
Litomyšl, 10) Loučany, 11) Moravská Třebová, 12) Náklo, 13) Olomouc, 14) Ostrava, 15) Rychnov nad
Kněžnou, 16) Rýmařov, 17) Úsobrno, 18) Vojnice, 19) Vysoké Mýto.


Roky 1727-1728

V roce 1727 byla sarančata uváděna pro Přítluky, které leží poblíž Břeclavi a Lednice, přičemž pro
obě tato místa se sarančata uvádějí v následujícím roce. Sarančata opět nenapadala vinice. Je tedy
pravděpodobné, že se sarančata nedostala dále na západ díky nedostatku východních větrů, přestože
byly teploty zjevně pro sarančata příznivé a po tyto dva roky panovala značná sucha (Hosák, L.
1924; Dostál, B. et al., 1968). V roce 1727 mělo být takové teplo a sucho, že v Dobrušce byla
zaznamenána dvojí úroda ovoce (Matouš, V. 1994).


Rok 1748

Pro Brno jsou uváděna sarančata ze Sedmihradska, Moldávie a Rumunska již pro rok 1747 (D'Elvert, C.
1856), ale patrně se jedná o chybnou dataci, neboť výskyt sarančat byl vě tší míře zaznamenán až
roku 1748.

Dne 26. srpna 1748 přiletěla sarančata z Maďarska do Újezdu poblíž Vizovic, v nichž hejno svou
hustotou zastínilo slunce. Dále se pak sarančata vydala jihozápadním směrem do Šumic a Nezdenic
poblíž Uherského Brodu (Peřinka, F. V. 1906). Hejno se přemístilo západním směrem a mezi dny 29. a
30 srpna se vyskytlo ve Vlčnově a Dolním Němčí (Anonym, 1857). V srpnu i září se sarančata
opakovaně vyskytla o téměř 140 km dále severozápadním směrem ve Žďáru nad Sázavou (Drož, B. 1903).

Dne 8. září přiletěla sarančata do okolí Kyjova, Milotic, Bzence, Uherského Hradiště, Veselí nad
Moravou, Hodonína a Strážnice. Byly také napadeny blízké vesnice na slovenské straně dnešní
hranice, a to Skalica, Holíč a Kopčany. V říjnu byly sarančaty zaznamenány pro Gbely (8. října) a
zřejmě také opět pro Hodonín (10. října) (Treixler, 1932, 87–88; Čada, 1979, 154–157). Se
srpnovými nálety zřejmě souvisí i události ve vesnici Vysoké Pole poblíž Újezdu u Vizovic a také v
okolí Jihlavy. V obou případech však chybí konkrétní datum výskytu (Peřinka, F. 1905, 269; Kreutz,
1927, 126-27).

Sarančata se během roku 1748 dostala také do Slezska, Polska, ale i Anglie. I v těchto zemích
působila škody na zemědělských plodinách. Dne 3. listopadu bylo dokonce uspořádáno procesí
v kostele Svatého Jakuba v Brně za účelem odvrácení hrozby náletů sarančat (D'Elvert, C., 1856;
Robek, A. 1976). Na obr. 11 jsou znázorněna místa výskytů sarančat během roku 1748.


Obr. 10 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1748 v Českých zemích. 1) Brno 2) Bzenec, 3) Hodonín, 4)
Jihlava, 5) Kyjov, 6) Milotice, 7) Napajedla, 8) Nezdenice, 9) Strážnice, 10) Šumice, 11) Uherské
Hradiště, 12) Újezd u Vizovic, 13) Veselí nad Moravou, 14) Vlčnov, 15) Vysoké Pole, 16) Žďár nad
Sázavou


Rok 1749

I v roce 1749 byla Evropa svědkem poměrně rozsáhlého náletu sarančat. Byly napadeny země jako
Polsko, Slezsko, Čechy, Itálie, Nizozemí a Anglie (Dreyhaupt, J. C. 1749). Na našem území byl rok
1749 ve znamení několika náletů sarančat v oblasti jižních a západních Čech. Existují také zprávy o
tom, že v tomto roce na Třeboňsku a Jindřichohradecku ještě 7. dubna napadl sníh a 15. dubna začaly
mohutné deště (Teplý, F. 1936). Jako první o sobě dala sarančata vědět v okolí Jindřichova Hradce a
Třeboně dne 24. srpna. Dne 1. září následovala invaze sarančat na Žinkovy, Kokorov a Nepomuk,
které jsou od Třeboně o více než 100 km vzdálené. A následujícího dne se sarančata objevila v Březí
a Žitíně, který je dnes součástí Žinkov. Do této oblasti se však sarančata vrátila 5. září a i
přes veškerou snahu lidí zůstala do 18. září, kdy již sarančata uhynula vlivem chladného počasí
(Hostaš, K. 1924).

Toho roku přelétala sarančata nad Studenou blízko Telče a objevila se v Radomyšli a také v Českých
Budějovicích. Neexistuje ale přesnější datace jejich výskytu (Zeithammer, L. M. 1904; Tiray, J.
1913; Ambrož, V. 1933; Lifka, B. 1993).


Obr. 11 Dokladovaný výskyt sarančat v roce 1749 v Českých zemích.


Rok 1762

V srpnu 1762 se objevila sarančata v Uherském Brodu a působila zde škody (Kučera, J. 1903).


Rok 1763

Dne 18. srpna 1763 přiletěla sarančata od Vídně do Nového Města na Moravě a dalších míst na území
Čech a Moravy. Vznikly škody na obilí, ale i na vegetaci všeobecně (Kopřiva, J 1856).


Rok 1806

Již 19. května 1806 přelétala sarančata nad severočeským Vrchlabím. Žádné škody však nezpůsobila,
protože nepřistála (Pamětní kniha města Vrchlabí).


Rok 1825

V tomto roce se sarančata vyskytla ve Varnsdorfu dne 11. června. Sarančata zde pouze přelétala,
takže nebyly způsobeny žádné škody (Palme, A. 1913). Další zpráva o sarančatech je bez data a
pochází z téměř o 300 km vzdáleného Libhoště (okres Nový Jíčín). I zde sarančata pouze přeletěla
(Severa, V. 1933).


Rok 1853

Náletům sarančat v tomto roce předcházely velké deště v květnu červnu. Přesto se ale sarančata
objevila v Panenském Týnci na Lounsku. I v těchto místech sarančata způsobila škody na vegetaci
(Robek, A. 1977).


Rok 1871

Dne 15. července 1871 přiletěla sarančata za silného deště do Svinova, ve kterém zůstala až do
druhého dne. Žádné škody však nebyly způsobeny (Kudela, J. 1926).


Rok 1875

Dne 7. června 1875 bylo sarančaty napadeno Tachovsko (Planá a Jemnice). V Jemnici byla zničena
úroda (Hostaš, K. 1924).

5 Závěr

Jelikož se sarančata mezi léty 1475–1875 objevila v Českých zemích ve 35 letech, vyvstává otázka,
do jaké míry souvisely tyto případy s charakterem povětrnostních podmínek či klimatu. Samotný počet
případů by tedy pro vytvoření určité představy stačil. Počasí však bylo v době výskytu sarančat
různé. Faktem je, že sarančata potřebují ke své existenci teplo. To je nejdůležitější v oblasti,
kde se sarančata líhnou. V oblastech, kam byla sarančata zanesena již není potřeba stálá vysoká
teplota k šíření sarančat. Při migracích hrály velkou roli také větry, jimiž jsou sarančata
unášeny.

Spojit výskyt sarančat s určitým počasím v oblasti výskytu není zcela možné. Saranče si totiž
nevybírá, zda je v oblasti, kam míří slunečné počasí, či bouře, ale je víceméně pasivně unášeno
větrem. Pro sarančata je limitující chladné počasí, které způsobuje jejich úhyn. Nijak jim
nepřispívají ani těžké deště,či krupobití. V takových případech většinou sarančata spadnou spolu se
srážkami.

Jaké počasí můžeme předpokládat v místě, které bylo napadeno sarančaty? Existují zprávy, zejména
z podzimu, o tom, že sarančata umřela v důsledku chladu. Tento hmyz totiž potřebuje ke své správné
funkci teplotu mezi 22–40 °C. Lze tedy využít informaci o náhlé smrti sarančat a odvodit z ní
prudký pokles teploty pod tuto hranici. Zároveň lze také předpokládat, že při teplotě vzduchu okolo
10 °C už saranče díky chladu ztratí schopnost letu a začne umírat. Tato skutečnost je použitelnější
spíše v podzimních obdobích, kdy teplota vzduchu může klesnout pod 10 °C i během dne. Je málo
pravděpodobné, že by v našich zeměpisných šířkách uhynula sarančata během léta kvůli chladu.

Mohli bychom také použít znalosti toho, že sarančata využívají proudění vzduchu při migraci. Můžeme
tedy předpokládat, že pokud bylo některé místo sarančaty napadeno, hrál určitou roli i vítr.
Sarančata jsou však schopna i samostatného letu. Pokud tedy nastane bezvětří, hejno se může
pohybovat dál, i když asi ne takovou rychlostí, jako při využití vzdušného proudění.

Většina náletů na území Českých zemí byla spojena s abnormálním suchem. Sucha panovala například
v letech 1693, 1712, 1727 a 1728. Ve všech těchto letech byly také zaznamenány nálety sarančat. Na
druhé straně, v řadě suchých let se sarančata v Českých zemích neobjevila. Navíc je popsán nálet
sarančat i za deštivého počasí z roku 1871, který nutnost slunečného počasí při výskytu sarančat
vyvrací.

Cílem zpracování bylo zjistit, za jakých povětrnostních podmínek sarančata napadnou dané území.
Historických zpráv o počasí ale zdaleka není takové množství, aby bylo možno popsat počasí u všech
případů jejich výskytu. Také obsah informací jako například „Ouroda na obilí velmi špatná, na
ovotci (!) znamenitě hojná, víno prostředně.“ (Mikšovic, P) může být z klimatického hlediska
poměrně těžko uchopitelná. Většinou jsou zapisovány nějaké extrémní události, jako tuhé zimy, nebo
povodně na jaře. Tyto události ale v podstatě vůbec neovlivňují to, zda sarančata na naše území
přiletí nebo ne. Přes zimu a v jarním období rozhoduje o sarančatech rozhoduje počasí v oblasti,
kde se sarančata líhnou a kde vznikají hejna, tedy v Rumunsku, Maďarsku, na pobřeží Černého moře či
v Rusku. Tamní klima může být značně odlišné v porovnání se stavem u nás.

Přece jenom však může klima v zimě a na jaře ovlivnit výskyt sarančat v případě, když se jim
v předchozím roce podaří při náletu naklást vajíčka. Stalo se tak například v roce 1694, kdy po
předchozím, velice velkém náletu v roce 1693 následovala mírná zima
a vajíčkům se podařilo přežít do jara.

Významné však bývají informace spojené se sklizní obilí. Ty totiž pocházely také z měsíce srpna,
což bývalo také časté období náletů. Pokud bylo tepleji, obilí uzrálo rychleji a sedláci jej
sklidili před tím, než by ho sarančata stihla zničit.

Historické nálety sarančat tedy s určitostí říkají pouze to, že bylo na jaře daného roku teplé
slunečné počasí v oblasti, kde se sarančata líhnou. Méně charakterizující jsou však sarančata pro
počasí v místě, kam byla zanesena větrem, tedy u nás. Sarančata nám mohou pouze ukázat, že bylo v
místě náletu takové počasí, které odpovídá ekologické valenci daného druhu.

Statistické vyhodnocení četností výskytu sarančat můžeme najít na obr. 13. Jsou zde patrné dvě
hlavní období, ve kterých sarančata obvykle na naše území přilétala.


Obr. 12 Četnosti výskytu sarančat v jednotlivých měsících v Českých zemích mezi léty 1475–1875.
Data před rokem 1582 jsou převedena na gregoriánský kalendář.

Z obr. 13 vyplývá, že historické nálety sarančat se vyskytovaly ve dvou vlnách. Jedna byla
s maximem v květnu a druhá, výraznější, s maximem v srpnu. První vlna byla následkem náletů
v předchozím roce, zatímco druhá vznikala příchodem sarančat z jiné lokality v témže roce.


Zdroj:http://is.muni.cz/th/269231/prif_b/Bakalarka.txt

2 komentáře:

  1. K roku 1749: V práci Trhové Sviny od Karla Kůrky z roku 1936 se popisuje na str. 61 přílet sarančat na olešnický statek a potom jak letěly k Hluboké přes Budějovice konci srpna a začátku září.

    OdpovědětVymazat